Žloutenka typu A je nakažlivé onemocnění jater, které se šíří hlavně špinavýma rukama, kontaminovanou vodou a potravinami nebo znečištěnými předměty.

Pokud na sobě pozorujete příznaky, jako jsou:

• únava, nechutenství, zvýšená teplota,
• nevolnost, bolesti břicha, zvracení,
• světlá stolice nebo tmavá moč,
• celková slabost, bolesti kloubů a svalů, svědění kůže,
•  zežloutnutí kůže nebo bělma očí,

doporučujeme následující postup:

1. Co nejdříve kontaktujte svého praktického lékaře – nejlépe telefonicky.
2. Dodržujte pečlivou hygienu rukou – myjte si je mýdlem a teplou vodou, zejména po použití toalety, případně používejte dezinfekční gel či vlhčený ubrousek.
3. Nepřipravujte jídlo pro ostatní osoby, dokud lékař nepotvrdí, že nejste infekční.
4. Informujte osoby ve svém blízkém kontaktu (rodina, spolubydlící), aby v případě obtíží rovněž vyhledaly lékaře.
5. Řiďte se pokyny lékaře ohledně vyšetření, léčby a případné pracovní neschopnosti.
6. Spolupracujte s krajskou hygienickou stanicí (KHS) v případě potvrzení nákazy žloutenkou typu A.

Onemocnění žloutenkou typu A však může probíhat i bez příznaků, zejména u dětí.

Prevence:

• Pravidelně si myjte ruce mýdlem, zejména po použití toalety a před jídlem a jeho přípravou.
• Po opuštění prostředku hromadné dopravy použijte na ruce dezinfekční gel nebo dezinfekční ubrousky.
• Konzumujte jen bezpečnou a dobře tepelně upravenou stravu, důkladně omývejte ovoce a zeleninu.
• Pijte jen nezávadnou vodu a vyhněte se kostkám ledu neznámého původu.
• Nechte se očkovat proti hepatitidě A – je to nejúčinnější ochrana.

Včasná reakce pomáhá chránit nejen Vaše zdraví, ale i zdraví lidí kolem Vás.

1. Jak poznám, že jsem nakažen žloutenkou typu A?

Jediným spolehlivým důkazem o nákaze VHA (virová hepatitida A) je laboratorní vyšetření protilátek v krvi.

2. Jak dlouhá je inkubační doba?

Přibližně 15–50 dní, obvykle 30 dní. Člověk je však infekční již 1–2 týdny před objevením se prvních příznaků.

3. Co mám dělat, pokud jsem se setkal s nakaženým žloutenkou typu A?

Kontaktovat svého praktického lékaře, popř. KHS.

4. Pokud mám podezření, že jsem se nakazil žloutenkou typu A, mám se nechat otestovat?

Vhodnější je kontaktovat svého praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu.

5. Kdo mi vypíše žádanku na laboratorní test (laboratorní vyšetření protilátek v krvi)?

Váš praktický lékař.

6. Je laboratorní test (laboratorní vyšetření protilátek v krvi) zdarma?

Test je zdarma v případě, že jej indikuje lékař a pokud je nařízen KHS v rámci protiepidemických opatření. V ostatních případech je možné test absolvovat jako samoplátce, přičemž cenu si stanovuje každá laboratoř individuálně.

7. Co mám dělat, pokud se v kolektivu (pracovní, školní apod.) vyskytla žloutenka typu A?

Obrátit se na svého nadřízeného, ředitele školy apod., který je v kontaktu s KHS a řeší s ní případné stanovení protiepidemických opatření.

8. Je nutné hromadný výskyt žloutenky typu A hlásit na KHS?

Ano, o této skutečnosti by měla být KHS informována.

9. Pokud nejsem očkovaný, je vhodné se proti žloutence typu A naočkovat?

Očkovaní je nejúčinnější prevencí proti nákaze VHA a zajistí dlouhodobou imunitu, často i celoživotní.

10. Je očkování proti žloutence typu A vhodné i pro děti?

V ČR jsou registrovány bezpečné a účinné očkovací látky proti VHA určené pro děti od jednoho roku věk.

11. Je očkování proti žloutence typu A hrazeno pojišťovnou?

Toto očkovaní v současnosti není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Většina pojišťoven však v rámci svých preventivních programů na očkování přispívá.

Zdroj https://mzd.gov.cz/jak-postupovat-pri-podezreni-na-zloutenku-typu-a/

Zveřejněno dne 10.11.2025